Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žraloci

12. 2. 2013

Žraloky řadíme mezi paryby. Vyskytují se především v mořích a oceánech. Jsou i některé druhy, které žijí i v ústích řek a jejich dolních toků.

HISTORIE:

Patří k nejstarší skupině živočichů a první žraloci byli nalezeni již před 450 - 420 mil. lety. Z prvních žraloků byly objeveny jen čelisti.

STAVBA TĚLA:

celist.jpg


Žraloci jsou velmi dobře přizpůsobeni pohybu ve vodě. Mají torpédovitý tvar těla a jejich prsní ploutve nejsou spojeny s osní kostrou. Tělo je tvořené chrupavkami. Kůže je krytá plaktoidními šupinkami, které způsobují to, že jejich kůže je velmi drsná. Po stranách těla mají žaberní štěrbiny, které jim umožňuje proudění vody a zajišťuje tak žralokův pohyb vpřed. Pokud se tedy žralok zamotá do vlečné sítě, velmi rychle se udusí.

Žraločí čelisti mají velmi výjimečné vlastnosti. Horní čelist není spojena s lebkou. V čelistech mají velkou sílu, která se u žraloka měřícího tři metry vyšplhala až k neuvěřitelným 3 tunám na 1 cm2.Zuby jsou trojúhelníkovitého tvaru a neustále dorůstají. Obnova záleží na druhu žraloka. U některého druhu je to otázka 8 - 10 dní u jiných druhů je to doba i několika měsíců. Spodní řada zubů slouží k přidržení kořisti, zatímco horní část slouží k řezání a trhání potravy.

bily.jpg

NEJZNÁMĚJŠÍ ZÁSTUPCI:

Největším žralokem je planktonožravý žralok obrovský. Dosahuje délky až 20 metrů. Mezi nejnebezpečnější žraloky patří žralok bílý, žralok tygří, žralok bělavý a modrý. K známějším druhům řadíme i žraloka dlouhoploutvého, žraloka útesového, kladivouna, žraloka bělocípého, žraloka citronového a velikého či žraloka liščího.

SMYSLY:

zraloci_lorenziniho_ampule.jpg

Žraločí tělo je obdařeno Lorenziniho ampulí. Lorenziniho ampule má žralok umístěné na svém rypci. Slouží k rozeznání slanosti vody, změny teploty a hloubky. Hlavní účel je však detekce elektrických pulsů, které vysílají jiní živočichové. Žraločí sluch je velmi rozvynutý a dokáže zachytit i velmi nízké frekvence, které jsou pro lidské ucho neslyšitelné.

Nejrozvinutějším orgánem u žraloků je čich. Žralok dokáže cítit až několik set metrů a ucítí jeden díl krve v několika milionech částic vody. Zrak u žraloka je přizpůsoben životu v moři. Také má zvláštní membránu, která se přetáhne přes oko, když žralok útočí na svou kořist. U žraloka můžeme najít ještě jednu vyjímečnost - postranní čára. Tato čára je vedena od rypce žraloka až k ocasní ploutvi. Zachycuje jemné vibrace a slouží také k rovnováze. Je to takový menší sonar.

POTRAVA:

potrava.jpg

Žraloci jsou dravci a největším podílem jsou ryby. Neživí se pouze rybami. Na jídelníčku můžeme objevit různé mořské živočichy - ptáky nebo ploutvonožce. Stává se, že na žraločím jídelníčku je i člověk. To se většinou stává v případech, kdy si žralok splete člověka s potravou. Existují i druhy (žralok velrybí), kteří se živí planktonem a tím tedy neohrožují život člověka.

ROZMNOŽOVÁNÍ:

Existují dva způsoby. Jedním jsou vajíčka, která jsou kladena na dno moří. Většina žraloků však rodí živá mláďata přímo do vody. Už v těle žraloka dochází k boji, protože žraloci se v těle vzájemně požírají. Mláďata jsou k matce spojena slabým vláknem, které se při narození přetrhne. Od té doby je žralok samostatný a matka se o něj nestará.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

pokračování

(MC Matt, 1. 3. 2013 3:11)

skvělý článek, plánuješ přidávat další články o přírodě?? :)